Podcast je to, na čem momentálně rozhodně ujíždím. Považuji ho za naprosto nejlepší médium, které je nyní ve virtuálním světě k mání.
- Oproti online vysílání, si ho můžete stáhnout do mobilu a beze všeho si ho poslechnout, kdy se vám zachce. Můžete tedy vesele běhat po lesech v tretrách z poslední kolekce, oddávat se kuchtění nasladko i naslano či zuřivě kutit v garáži, lahodit si při plení jahod či zalévat smradlavé (leč všemi uznávané) muškáty a při tom se vzdělávat.
- Oproti audio knihám nemusíte témata kouskovat, obvykle délka podcastu nepřesáhne 10 minut (tady bych podotkla, že dobrý podcast má tak kolem 5 a 7 minut).
- Oproti klasické knize Vám to jde rovnou do uší, takže oči mohou zahálet!
Ovšem pokud máte sluchové buňky stejně rozvinuté jako já, může dobrý obsah snadno přebít špatný zvuk. Někdy si přeju, aby byl podcast trochu nudnější, nezajímavý, plytký, protože tak bych určitě sluchátka demonstrativně odhodila vdál a bylo by hotovo. Jenže když má autor co říct, jeho projev je „uchtrhající“, trpím. Ale kousnu se a hrdě vydržím!
A tak měl napadlo, že možná autoři podcastů jen nemají tak geneticky pokročilý sluch nebo ještě neabsolvovali kurz práce s hlasem v Belishe nebo je to zkrátka pod jejich rozlišovací schopnost. Stačí tedy na neškvárky, pardon – nešvárky, upozornit a snad se jich vystříhají (nebo aspoň: snad je vystříhají“…). Tím chci říct, že skvělý výsledek je na dosah a stříhat zvládne každý, ne?
A protože návodů, jak něco dělat už tu bylo dost, podívám se na to z druhé strany:
Sedmero rad, jak zaručeně natočit špatný, ale opravdu špatný, podkháást!
- Mlaskej, budeš k sežrání!
- Intonace je out, hoď tam mono-tón.
- Zapomeň na tečku, ono to pak bude mít nekonečný flow.
- Hesituj, abychom věděli, že jsi za mikrofonem opravdu slyšet.
- Polykej hlásky, musíš se přece vejít do 10 minut (a chceš-li více liků, tak do 7!)
- Fuň, nebo nedýchej, nic mezi.
- Ticho je tvůj nepřítel. Znamená, že seš mrtvej.
