Jednoho krásného letního večera jsem pro Vás chtěla napsat článek o překladačích. Dovedla mě k tomu jedna známá, když mi vyprávěla, jak je ten google překladač výborná a užitečná věcička. To jsou samozřejmě slova, která napnou všechny struny v těle každého profesionálního překladatele a tlumočníka. Víme přece, že překladatele „in persona“ nelze nahradit. Velmi decentně jsem si dovolila nesouhlasit a tím se rozjela debata, která trvala dlouho do noci. Zatvrzelá zastánkyně google překladače argumentovala tím, že získá aspoň nějaké povědomí o tom, co se v textu říká. Na to jsem jí opětovala, že z překladače lezou pouze nesmysly….
A pak mi to došlo: já jsem ho nikdy nepoužila a naposledy viděla před 5 lety. Možná to bylo ze strachu, že bude lepší než já:-)
Za svitu měsíce jsem v půl třetí ráno spouštěla počítač s tím, že si ten báječný překladač tedy otestuju. Zadala jsem do něj kus smlouvy o převodu obchodního podílu a očekávala jsem, že u výsledku se budu za břicho popadat.OMYL! Text dával smysl, …až na pár úseků, které by si ale každý průměrný Čech i bez právního vzdělání domyslel! Někde byl nesprávný pád, jednou nevhodné slovo. Terminologie byla ale naprosto bezchybná!
Moje reakce? Došlo mi, že google překladač funguje úplně stejně jako jakýkoliv CAT nástroj, že jen využívá miliony textů, které jsou na webu publikovány a vytváří si databázi spojení a překladů. A tenhle je za neuvěřitelnou cenu: zadarmo! To je přece revoluční. To přece není náš nepřítel, ale pomocník. Tím v žádném případě nechci říct: copy paste z překladače. Tak jako tak záleží pořád ještě na šikovnosti a chytrosti jeho uživatele – překladatele. Nějaký čas by nám ale ušetřit mohl.
Spíš než nad překladači jsem ale začala přemýšlet o překladatelském povolání v dnešním světě. Co je to, co nás odlišuje od stroje?
V poslední době roste zájem o různé terminologické semináře a termíny samotné. Slepě věříme, že v termínech a pojmech tkví náš úspěch a schopnost konkurovat v oboru, který praská ve švech, obzvláště v oblasti překladů angličtiny. Málokdo si uvědomuje, že překládání není rutina (ani v případě odborných, třeba právních překladů). Překládání je umění poskládat slova tak, aby přesně vystihovala originál. Jde o pochopení celkového smyslu textu, výběr slov, volbu stylistické roviny a v neposlední řadě jde o slovosled. A právě slovosled v překladech mě osobně fascinuje. Na to si ale počkejte do příště:-))
Uvědomuju si, že jsem svým dnešním příspěvkem otevřela Pandořinu skříňku a doufám, že tento článek nezůstane bez odezvy, ať kladné nebo záporné. Myslím, že je čas se demýtizovat:-)
Ivana Hrubá
