Přehledný a, řekla bych, úplný postup popsala již v roce 1988 Lanna Castellano:
“Our profession is based on knowledge and experience. It has the longest apprenticeship of any profession. Not until thirty do you start to be useful as a translator, not until fifty do you start to be in your prime.
The first stage of the career pyramid – the apprenticeship stage – is the time we devote to investing in ourselves by acquiring knowledge and experience of life. Let me propose a life path: grandparents of different nationalities, a good school education in which you learn to read, write, spell, construe and love your own language. Then roam the world, make friends, see life. Go back to education, but to take a technical or commercial degree, not a language degree. Spend the rest of your twenties and your early thirties in the countries whose languages you speak, working in industry or commerce but not directly in languages. Never marry into your own nationality. Have your children. Then back to a postgraduate translation course. A staff job as a translator, and then go freelance. By which time you are forty and ready to begin.”
Na tento text jsem narazila na začátku svých snah stát se překladatelkou. Tehdy jsem si říkala, že autorka nejspíš přehání, dnes jí dávám za pravdu. :-)
Myslím, že oproti roku 1988 se nároky na překladatele ještě zvýšily. Kromě odborného a jazykového vzdělání a zkušeností musí totiž dnešní překladatel umět ještě pracovat s počítači a různými softwarovými nástroji. Jistě namítnete, že to není zas takový problém, ale z praxe vím, že řada z nás neumí plně využívat ani nástroje Microsoft Wordu. Například formátování je při překladu notářského zápisu naprosto zásadní. Použijete-li na proškrtnutí nepopsaného řádku pomlčku, místo tabulátorů, zvyšujete tak počet znaků a tím i cenu pro klienta, což je neetické. Když to klient zjistí, zcela určitě s vámi ve spolupráci pokračovat nebude, i kdyby byl překlad sebelepší.
Souhlasím i s tím, že bychom se měli v nějakém oboru specializovat a ideální opravdu je studovat nějaký vysoce kvalifikovaný obor. Vezměme si například lékařství. Kolik lidí může s klidným svědomím říci, že umí překládat odborné texty o lékařských přístrojích nebo klinické studie? Pouze ti, kteří medicínu, nebo alespoň nějaké přírodní vědy vystudovali. Znalostí nějakého oboru si jistě zajistíte větší konkurenceschopnost, a že je tu konkurence opravdu veliká!
Na druhou stranu by se mohlo zdát, že díky globalizaci a internetu už nemusíme tolik cestovat a jazyk se k nám dostane tak jako tak. Pokud ale chcete umět „čistý“ jazyk, tedy ten oproštěný od internacionalismů, nic jiného vám nezbude. Platí to zejména o angličtině, z níž se v kontextu Evropské unie stal úplně jiný jazyk. Každý národ si na jednání institucí přidá něco ze svého jazyka a pojem se pak vžije. Běžný Brit asi dost často vůbec nechápe, kde se slovo vzalo a co znamená. (z češtiny např. tunnelling nebo lector).
Do padesátky mám sice ještě daleko, ale ještě mi zbývá vystudovat strojírenství. Tak jdu na to:-)
A co vy? Napište nám, jak se vyvíjela vaše kariéra překladatele.
Tipy: formátování a pokročilé dovednosti práce s Wordem se naučíte v našich překladatelských kurzech.
Ivana Hrubá
